V pondělí 10. června jsme se sešli na hlavním nádraží a šli jsme na vlak, kterým jsme jeli do Chocně, tam jsme přestoupili na vlak do Opočna a potom jsme jeli autobusem na nádraží v Náchodě. Odtud jsme se vydali na cestu směrem Jiráskova chata a pěchotní srub Březinka. Cesta vedla z většiny části lesem, do kopce, takže potom byli všichni zpocení a unavení.
Když jsme tam došli, pán nám celé obnovené opevnění ukázal. Bylo to vážně krásné! Poté jsme zamířili zpět k nádraží, kde jsme si vyzvedli všechna zavazadla a ten den už naposled nastoupili do vlaku.
K našemu cíli a ubytování zbývaly už jen 2 km pěšky, ale jelikož jsme se hrnuli moc dopředu a zapomněli odbočit, cestu jsme si prodloužili o další 2 km. Když jsme tam došli, ubytovali nás do chatek a v 6 hodin jsme měli večeři. Za první den jsme ušli asi 17,5 km.
Další den jsme měli v 8 hodin budíček, potom snídani a v 9 hodin jsme vyráželi na výlet do skalního města v Adršpachu. Bylo to tam opravdu hezké, viděli jsme plno skalních útvarů jako jsou Milenci nebo Varhany.
Když jsme si vše prošli, došli jsme k restauraci, kde si většina z nás dala jídlo, a potom jsme se vrátili do chatek. Ušli jsme asi 21,5 km. Ten večer nás čekala večeře a potom táborák.
Poslední den se většina třídy rozhodla zůstat v kempu a někteří se šli podívat na skalní město. Jakmile se vrátili, vyrazili jsme na cestu zpátky do Brna.
Lucka Janíčková, VIII.C
Cesta domů
Jakmile jsme se sbalili a odevzdali chatky, tak jsme se vydali pěšky směr nádraží. Šli jsme lesem, okolo pole a přes vesničku Žďár nad Metují. Do vlaku jsme nastoupili na žďárské zastávce. Za chvíli přijel motorák s jedním vagónem, který jel směrem do Chocně.
Už jsem si představoval, jak dorazím brzy domů a odpočinu si po výletě. Jenže zrovna při cestě do Chocně spadl strom přes koleje! Vlak musel v nejbližší stanici zastavit. Tou stanicí byl Újezd u Chocně. Bylo to menší dvoukolejové vesnické nádraží. Dozvěděli jsme se, že autobus náhradní dopravy má poruchu, a tak jsme museli čekat na další, který po hodině čekání na polní cestě za stanicí konečně dorazil. Kupodivu jsme se do toho autobusu nějak vešli, ale nebyla to pohodlná jízda, byl to přesný opak. Na naší dvousedačce se mačkali tři lidé. Ulička uprostřed sedadel byla plná, naštěstí to bylo do Chocně kousek.
V Chocni nás čekalo další čekání, a tentokrát na rychlík do Brna. Kvůli zpoždění jsme náš spoj nestihli a tak jsme jeli vlakem ve kterém jsme neměli místenky. Na rychlík s pětiminutovým zpožděním jsme čekali 45 minut od příjezdu autobusu. Vlak byl nacpaný, ale po pár zastávkách si většina třídy našla místa, a seděli jsme až do konce cesty. Občas jsme museli změnit místo.
Domů jsme dorazili o 2 hodiny později než se předpokládalo, ale výlet to byl skvělý, už se těším na další.
Jan Vrzala, VIII. C
Nahrávání ...
