Kamarádi z Kociánky

Je hezky teplo. Vystupujeme z autobusu číslo 84 na zastávce Kociánka. Do stejnojmenného centra máme namířeno i my. Netrpělivě čekáme v krásném parku u vodopádu. Po chvíli přichází Michael Svoboda a vysvětluje nám, jak to tu chodí. V naprosté tichosti vnímáme vodu fontánky a učíme se tak naslouchat sami sobě i druhým. Míříme k altánku a rybníku, kde obdivujeme místní biotop a posloucháme vyprávění Michala, zachránce problémových dětí, který učí ostatní pomáhat druhým.  Valentýna se snaží chytit kachnu, ale zcela marně.
Docela nás překvapilo, kolik zde mají zvířat, jež nejsou jen pro radost, ale slouží i k hypoterapii.  Nejdříve si prohlížíme koníky a sám Lešek se nám představuje ve vší kráse. Do toho se nám tam prochází prasátko se dvěma kachnami. Pak jdeme k čuníku Hubertovi, který už je velmi starý a nemocný, přesto bojuje o každý okamžik na tomto světě. Snažíme se ho povzbudit, ale prasátko stěží vstává.
Začíná pršet. Úkryt jsme našli v tělocvičně, kde nás čekají postižení kamarádi. Společně zpíváme, hrajeme Boču, fotíme se. Není mezi námi rozdíl. Držíme jim palce, ať jim svítí slunce a mají hodně kamarádů. Děkujeme, že jsme mohli lépe poznat jejich život.
Lucie Poláčková za V. A